Dnes jsem se konečne se svou milou dostal na letošní World Press Foto. Reportážní fotografie je velmi zajímavou disciplínou a World Press Foto už podle názvu nabízí řekněme průřezy toho zajímavého za poslední rok. Výstava se již tradičně koná v křížové chodbě Karolina. Křížová chodba je sice velmi krásný prostor, ale bohužel je zároveň trochu stísněná, takže se človek musel smířit s tím že i přes průměrný počet lidí mu velmi často někdo přeběhnul před fotografií, kterou si prohlížel a nebo se sám musel protahovat za zády jiných návštěvníků čtoucích si komentáře k fotografiím. Tyto prostory jsou sice pro WPF tradiční, nicméně domnívám se, že ne zrovna šťastně zvolené. Gotický zjev k aktuálním tématům příliš neladí a přízemními okny svítí návštěvníkům do očí protisvětlo.
I témata, kterým se věnovaly jednotlivé fotografie, zůstala vcelku tradiční. Hlavním tématem je, jak se dá předpokládat, válka v Afghanistánu a Iráku a hrůzy s tím spojené. Dalšími evergreeny World Press Fota jsou série fotek z Afrických oblastí sužovaných hladomory či etnickými boji. Až nereálně mezi takovými fotkami vypadaly snímky podmořského života, které bych se nebál označit za rozkošné, nebo série sportovních fotografií. Bohužel jich nebylo mnoho a jejich umístění se nám zdálo dosti chaotické. Novým námětem se ukazují fotografie žen z islámského světa, ať už jde o malé holčičky, jimž byla konečně umožněna školní docházka, nebo o dospělé ženy v různém stádiu odkládání šátku.
Pokud bych si měl dovolit hodnotit technickou kvalitu fotograií, tak i zde zůstalo vše při starém. Vždy záleží na konkrétním autorovi, ale drtivá většina vystavovaných fotografií je velmi zdařilá. Jen jeden trend mě dost překvapil. A to rozmazané fotografie. Takových jsme na výstavě našli hned několik. S velkou pravděpodobností se jednalo zároveň o umělecký záměr v kombinaci s extrémními podmínkami při focení, ale například u titulní fotografie vojáka odpočívajíciho na bojišti (ten co je na všech plakátech) mám silné podězření, že fotka je rozmazaná jen na efekt. Nevím, co si o tom myslí odborná porota, ale do mého vkusu se tento trend příliš netrefil.
A celkový dojem z výstavy? Řekl bych že neutrální. Je to opět další Wolrd Press Foto. Kdo na něm byl před rokem a nutně netouží vidět další fotografie z válečných front na celém světe, chodit na něj nemusí. Naopak ten, kdo se rád podívá, jak umí fotit světoví reportážní fotografové, nechť neváhá a do Karolína zajde – nebude zklamán.
Majls a Adelhaida