Už je tady! To je on! Pomlouvačný Islington
You are currently browsing articles tagged Pratchett.
Každé dva roky se v Británii, domovské zemi Terryho Pratchetta, koná Discworld Convention, celosvětové setkání příznivců Pratchettova nejoblíbenějšího a nejrozsáhlejšího díla – Zeměplochy. Letošního conu se zúčastnila také česko-slovenská fanouškovská výprava složená převážně ze členů a přátel SFK Islington a Klubu Terryho Pratchetta. Read the rest of this entry »
Tags: con, discworld convention, Pratchett, Zeměplocha
Nejnovější Zeměplocha, která vyšla v říjnu 2009 (u nás vyjde někdy na podzim, možná až před Vánoci), se mi dostala do pracek až teď. Přečetla jsem ji jako obvykle jedním dechem, s občasným lapáním po slovníku (pořád ještě nejsem příliš stará na to, abych se učila nová slovíčka).
Není prostě fyzikálně možné (respektive možné z hlediska zeměplošského bylonebylia, které ale očividně funguje i tady na Zemi), aby se v takovém městě, jako je Ankh-Morpork, nehrál fotbal. Sice je to jeho násilná středověká verze, kdy se týmy (vlastně pouliční gangy) a jejich přiznivci strkají v ulicích, míč zahlédnou jenom občas, když vyletí nad hlavy davu, a kotel je krvežíznivé zvíře, které nemilosrdně pozře každého, komu se nepodaří udržet se na nohou. Skoro byste očekávali, že místo míče budou používat lidskou hlavu – jenže ta je příliš měkká… Read the rest of this entry »
Tags: Pratchett, recenze, Unseen Academicals, Zeměplocha
„Tohle není Zeměplocha.“
Před nedávnem vyšla v Británii zatím poslední kniha oblíbeného spisovatele Terryho Pratchetta, Nation (Národ). Není součástí zeměplošského cyklu, je to samostatný román, snad by se dal označit za alternativní historii, ale Pratchett sám tvrdí, že se odehrává na světě, který je jen čirou náhodou hodně podobný tomu našemu.
Mau je chlapec z ostrova Nation, který právě absolvoval rituál proměny v muže. Strávil několik dní na malém ostrůvku, vyrobil si kánoi a teď se vrací zpět domů, kde ho celý kmen přivítá jako muže. Jeho život však změní obrovská vlna, která zaplaví ostrov a vezme s sebou téměř všechno živé, celý jeho kmen. Mau, který ještě včera býval chlapcem, se musí vrátit domů, pohřbít do moře všechny, které kdy znal, a nezbláznit se při tom. Situaci nelepší ani to, že podle starodávné tradice nemá duši – protože jeho proměna v muže nebyla dokončena. Mau se potácí mezi dnem a nocí, mezi světem živých a mrtvých a kdesi v jeho vědomí nebo možná podvědomí se objeví přízračná dívka v bílém, která mu nosí ovoce.
Ermintrude je dcerou britského šlechtice, které zemřela matka, když byla ještě malá. Pluje na Sladké Judy do přístavu Port Mercia, kde se má setkat se svým otcem, guvernérem. Jejich loď se ale stane obětí obří vlny a dívka jako jediná přežije ztroskotání. Zjistí, že se nalézá na malém ostrově, kde jsou podivná zvířata, zvracející ptáci a také jeden malý divošský chlapec, který nosí mrtvoly dalších divochů do moře. Jako správná dáma z vyšší společnosti jej pozve k sobě na čaj o páté (vždy ji učili, že má zachovávat pravidla etikety) a představí se mu jako Dafné – vždycky se chtěla jmenovat Dafné… Read the rest of this entry »