Sarah Addison Allen: Zahrada kouzel

Garden Spells (2007)

Český překlad Iveta Poláčková (2010)

Zahrada kouzel, přestože je mnohde prezentována jako fantasy, nemá s fantastikou zase tak moc společného. V příběhu sice figuruje určitý druh magického realismu zosobněný nevšední zahradou a ještě nevšednější rodinou, ale příběh se o něj jenom tak mimochodem otře. Hlavním tématem jsou totiž vztahy.

Zní to hrozně, já vím. A bude to znít ještě hůř, když řeknu, že je to čtení pro holky. Ale mně se to doopravdy líbilo. Zápletka je jednoduchá a předvídatelná, už od poloviny knihy jsem věděla, jak to dopadne. Román je ale napsaný tak, že vás chytne a nepustí. Postavy jsou vykreslené s takovou suverenitou, že máte pocit, jako by se jednalo o vaše sousedy. Já jsem v každé postavě poznávala sebe nebo své kamarády – je to mírně švihlé a zároveň uvěřitelné.

Příběh pojednává o dvou sestrách z „divné rodiny“. Waverleyovi jsou už po generace známí tím, že mají určité magické schopnosti (ale žádné mávání hůlkou ve stylu Harryho Pottera, spíš něco jako prohloubená intuice) – například stará Evanelle má potřebu obdarovávat ostatní prapodivnými věcmi, které se jim vždycky dříve či později hodí. Malá Bay zase vždycky přesně ví, co kam patří.

Sestry Sydney a Claire spolu po léta nevycházely, nyní musí najít společnou řeč. Musí se také vyrovnat s nečekanými nápadníky, odtažitostí okolí a zejména se sebou samými. Je rodina to, co je svazuje, nebo jsou díky ní jedinečné?

Zahradu kouzel doporučuji jako alternativu k běžným romantickým slaďákům. Protože, i když kniha má leckteré aspekty „románů pro ženy“, není to ufňukaný cukrkandlový nesmysl. Kromě milostných vztahů se tam řeší i všeobecnější a neméně důležité otázky: Kdo jsem a kam patřím? Je to příjemné oddychové čtení s jistou dávkou romantiky, kde všechno nakonec dobře dopadne. A kouzelná jabloň bude dál házet svými jablky…

Ideální čtení na prázdninové lenošení u vody.

Hodnocení 4/5 (pokud jste muž, odečtěte jeden až dva body v závislosti na aktuální hladině testosteronu)