Gru je padouch, který to touží dotáhnout na největšího padoucha v celých lidských dějinách. Prvenství mu však vyfoukne nový padouch Vector, který ukradne jednu z egyptských pyramid. Aby ho překonal, rozhodne se ukrást Měsíc. Aby však uspěl, musí provést zákeřnou lest, ke které potřebuje tři malé dívenky žijících v domě pro opuštěná děvčata. Rozhodne se je proto na nezbytně nutnou dobu adoptovat. Nakonec však zjistí, že je daleko jednodušší si je pořídit než se jich pak zbavit.

Hned po přečtení prvního odstavce musí každému být jasné, jak to skončí. Příběh tu je navíc jen pro to, aby pospojoval spoustu vtipných skečů. Pospojování však funguje. Nasmějete se dostatečně a ani chvilku se nebudete nudit. Fanoušky Dr. Horribla potěší podoba Grua jako charismatického padoucha ala Dr. Zlo, kterému se z počátku jeho ďábelské plány také nedaří. Po celou dobu filmu se zde navíc vyskytuje nepřeberné množství mimoňů (modří vědí), armády přisluhovačů padoucha Grua, kteří mi ze všeho nejvíce připomínali sebevražedné lumíky. Padouch Gru se také svým „hereckým“ postojem podobá herci Divadla v Dlouhé Janu Vondráčkovi (na což mě upozornila má dražší polovička).

Dost jsem se obával dabování hlavní postavy Jiřím Lábusem, ale byl jsem příjemně překvapený. Nakřáplost jeho hlasu nebyla tak výrazná, jak jsem u něj zvyklý a už na začátku jsem zapomněl, kdo Grua dabuje.

Animátoři mě navíc potěšili, že si s 3D vyhráli více než je u současných 3D animovaných filmů zvykem.

V hodnocení tedy u mě film získal 60 % pro běžného diváka. Pokud jste fanoušky Dr. Horribla, přidejte o 10 % víc, stejně tak přidejte dalších 5 % pokud vám něco říkají „mimoňové“ a dalších 5 %, jestliže je jedním z vašich oblíbených herců Jan Vondráček.